> Autorské články > Turistika v oblasti Solné komory s CK Alpina

Turistika v oblasti Solné komory s CK Alpina

Ke svým čtyřicátým narozeninám jsem si přál dostat nějaký dárek v podobě výletu. Nejprve jsme vybrali zájezd na Orlí hnízdo do Berchtesgardenu. Ten se pro neúčast nekonal, a tak bylo rychle potřeba vybrat nějakou náhradu! Již loni jsem náhodou zabloudil na stránky CK Alpina. Nabídka zájezdů této CK mě něčím zaujala. Možná tím, že měli skvěle udělaný web, možná tím, že nabídka zájzedů byla hlavně o turistice a ne jen poznávačka stylem někam dojedu, podívám se a odjedu!

Z důvodu, že jsme nebyli nijak trénovaní alpinisti, vybrali jsme zájezd nenáročnou turistiku Solná komora pro aktivní rodinky s dětmi. Paní z cestovky nám sdělila, že tůry na místě se dají různě modifikovat, zjednodušovat, ale i projít náročnější trasy. Tak jsme sbalili kufry, děti nechali u babiček a vyrazili směr Alpy.

Už při příchodu na autobusové nádraží Zvonařka, nás vítal pohodový řidič Staňa. Počkalo se na všechny, kteří odjíždějí z Brna a vydali jsme se směr Praha, České Budějovice a následně Rakousko! V Praze a Českých Budějovicích přistoupili ještě další účastníci. Tím, že se CK nenaplnil zájezd pro cyklisty nás jelo jen polovina a měli jsme relativní pohodlí na cestování v podobě dvousedadla.

Po příjezdu na místo, po probděné noci bylo trošinku těžké se připravit na první tůru, ale chuť a odhodlání bylo silnější než únava z noci v autobuse.

1. den - Výstup na Grosser Donnerkogel (2050 n.m.)

Po příjezdu k jezeru Vorderer Gossausee jsme zakoupili lístky na lanovku a vyjeli k horní stanici lanovky k chatě Gablonzer Hütte. Odtud jsme se vydali stezkou k rozcestí, které vedlo na Grosser Donnerkogel (2050 n.m.). Tam nám průvodce Jara řekl, že výstup není úplně snadný, ale stojí za to. Nikoho nenutil a každý se mohl vydat svou jednodužší cestou k ostatním chatám. Výstup byl značen černou barvou.

Vydali jsme se tedy na cestu. Nejprve stezka soupala pozvolně, ale po chvíli se začaly skály nějak zvedat a místy se lezlo skoro do kolmé stěny se schody. Fyzicky byl terén celkem náročný. V několika místech bylo nutné použít ocelové lano, jako úchyt pro bezpečnější zdolání skalní stěny. Nebyl to žádný horolezecký výstup, ale pro člověka, který je zvyklý pouze na české hory, to byl z prvu malinko šok. Ale po výstupu na vrchol nás hora odměnila nádhernými výhledy a pocitem uspokojení ze zdolání prvního alpského vrcholu.

2.den - Výstup na horu Katrin (1542 n.m.), Elerkogel (1601 n.m.), Heinzen (1638 n.m.), Rosskopf (1657 n. m.)

Asi nejnáročnější tůra z celé dovolené! Od horní stanice lanové dráhy, stoupání na vrchol Katrin, poté se pokračovalo na vrchol Heinzen. Do té doby vedla cesta sice horským skalnatým terénem, ale nic zásadně problematického ani náročného. Jara nám na hoře Heinzen nabídl ještě náročnější prodloužení tůry a výšlap na vrchol Rosskopf. Skupinka se nás vyhecovala a šla.

Z počátku vedla ceste stejně jako doposud. Skalnatý terén, občas nějaké kamenné schody. Dorazili jsme k rozcestí dvou různě obtížných cest. Vydali jsme se tou obížnější. Cesta se začala hodně komplikovat až při posledním úseku. Dorazili jsme k hřebenu, který se musel překonat. Při hřebenu vedla jen uzounká asi 30cm kamenitá hrana a natažené ocelové lano. Byl to asi nejtžší úsek mé dosavadní turistické kariéry. Pod nama byly celkem vélké srázy.

Nakonec se všem bez fyzické újmy povedlo tenhle náročný úsek překonat. Zpět jsme se vraceli už po vrstevnici a návra byl o poznání jednodužšší, ale velké stoupání.

3.den - Okružní trek přes vrcholky Greimuth (1870 n.m.), Bräunzingen (1899 n.m.), údolí Bräunig-Kunntal

Vyjeli jsme úžasnou panoramatickou horskou cestou k parkovišti u jezera Augtsee (1650 n.m). Zažili jsme nádhernou inverzi. Zde začínal krásný okružní trek přes vrchol Greimuth, pak po vrstevnici po s vyhlídkou na celé údolí Bräuning-Kunntal až na vrchol Bräunzingen, kde jsme zažili asi nejlepší výhledy na horskou krajinu. Následoval sestup přes údolí Bräuning-Kunntal, kde jsme pozanly ty pravé "Alpy". Náhderná příroda, staré dřevěné chatky, pasoucí se krávy, zelené louky plné květin, prostě pohádka. Náramně po této méně náročné tůře chutnalo místní míchané pivo!

4.den - Návštěva města Hallstatt - vyhlídka Skywalk a procházka po městě

Poslední den naší dovolené jsme začali vydatnou snídaní, zbalením věcí a přejezdem k Hallštatskému jezeru přímo do centra samého Hallštatu.

Lanovka nás vyvezla k restauraci Rudolfsturm kde jsme navštívili pověstný Skywallk. Výhledy na Hallstatt a jezero byly naprosto úchvatné. Po prohlídce Skywallk jsme se vydali asi na dvoukilometrovou procházku směrem do Hallstattu.

Prohlédli jsme si město, udělali mraky fotek a s ostatními účastníky zájezdu se setkali na jednom z posledních piv od řidiče Staně.

Jakmile jsme se všichni sešli, vydali jsme se opět k domvu přes České Buďějovice, Prahu až do Brna